Reference

Rádi bychom se Vám pochlubili, co o náš říkají naši zákazníci, žáci nebo účastníci akcí.

A samozřejmě nás moc potěší, pokud nám pár řádek napíšete i Vy 😉

 

Hana Filipová – účastnice kurzu první pomoci 

Dlouho jsem se chystala, že se naučím první pomoc. Znala jsem ji sice ze autoškoly, ale člověk nikdy neví, kdy ji bude naléhavě potřebovat např. pro své blízké a bála jsem se, abych v kritické chvíli neselhala… shodou náhod jsem na internetu našla kontakt na p. Leškovou a jsem opravdu ráda, že jsem ji kontaktovala. Domluva s p. Leškovou ohledně individuálního kurzu byla skvělá – maximálně vyšla vstříc mým požadavkům a navíc za mnohem lepší cenu, než nabízela konkurence. Kurz samotný úplně splnil má očekávání – teorii střídala praxe, p. Lešková plně zodpověděla veškeré mé dotazy a na závěr jsem si své získané znalosti ověřila testem. Nikdy nezapomenu na svůj údiv nad tím, jak těžké je poskytnout efektivní umělé dýchání – nebýt kurzu, dělala bych ho špatně. Shrnu-li svou zkušenost s kurzem první pomoci p. Leškové, musím jednoznačně říct: perfektní a všem ho ráda doporučuji.

Mgr. I. Feifrlíková, učitelka ZŠ Nezvěstice

V rámci předmětu Výchova ke zdraví proběhla 7. ledna 2014 pro žáky 9. třídy beseda o první pomoci. Tuto besedu vedly lektorky paní Bc. Ludmila Lešková a její dcera Martina Lešková. Než celý program začal, několik ochotných chlapců během pár minut proměnilo třídu na pokyn paní lektorky na provizorní „ polní nemocnici “. Zde měli „ deváťáci “ strávit zdánlivě dlouhé tři vyučovací hodiny. Čas ale ubíhal neúprosnou rychlostí. Během první vyučovací hodiny byli žáci teoreticky uvedeni do problematiky první pomoci. Paní lektorka je seznámila s právy a povinnostmi, s trestní odpovědností a záchranným systémem. Stavy bezprostředního ohrožení života – tak znělo další téma, kdy už se paní lektorka snažila propojit teorii s praxí. V této části se žáci dozvěděli, jak se zachovat při zástavě krevního oběhu, jaký je rozdíl mezi bezdeším a dušením a co znamená masivní krvácení. Hlavního slova se ujala lektorka Martina, která vystupovala velmi profesionálně, snažila se především na praktických ukázkách přiblížit stav pacienta, jeho poranění a poskytnutí první pomoci. Po celou dobu vše pečlivě sledovala paní lektorka Ludmila Lešková a některé pasáže ještě obohatila o vlastní zážitky z praxe nebo o jiné důležité teoretické informace. Celkem tvrdým oříškem byl pro žáky nácvik resuscitace a základní polohování raněných. Mnozí se styděli, nechtěli se před spolužáky „ shodit “, báli se neúspěchu, posílali jeden druhého. Tady opět zasáhly paní lektorky, přesvědčily „ deváťáky “, že se opravdu nemají čeho bát. Nakonec si resuscitaci vyzkoušeli všichni a dokonce pár děvčat zjistilo, že kroužek první pomoci, který navštěvovaly na prvním stupni, byl velmi dobrou průpravou a mnohé myšlenky a informace utkví člověku v hlavě na celý život. To, že je k provádění resuscitace velkým bonusem dobrá fyzická kondice, dokázal i jeden z žáků. Ten vydržel resuscitovat v čase, za který by se nemusel stydět ani profesionální záchranář. Kromě jiného žáci nacvičovali např . obvazové techniky nebo transport raněných. Závěrečná vyučovací hodina byla věnována ukázkám maskování raněných. V téhle části projevili téměř všichni žáci největší aktivitu. Někteří v zápalu práce ani nepostřehli, že se celá beseda nachýlila k závěru. Třídu všichni společnými silami opět uvedli do pořádku, přesunuli lavice na svá místa a společně se rozloučili. V závěru poslední vyučovací hodiny probíhalo fotografování různých krizových situací. Myslím si, že všechny cíle besedy o první pomoci, které si paní lektorky vytyčily, byly splněny. Musím vyzdvihnout jejich profesionální postoj jak z hlediska odbornosti, tak i z hlediska přístupu k žákům. Snažily se o to, aby nikdo nezahálel, všichni si vyzkoušeli aktivity. Žáci neměli čas se ani minutu nudit. Úkoly na sebe plynule navazovaly, vyprávění bylo velmi poutavé, srozumitelné, jasné a názorné. O tom, že se žákům beseda líbila, svědčí i fakt, že si ještě po třech vyučovacích hodinách, cestou domů, líčili zážitky a opakovali si určité úkoly. Ráda bych touto cestou poděkovala paní Ludmile i slečně Martině Leškové za to, že si našly čas a obohatily naše žáky o další vědomosti a znalosti, které jim, jak pevně doufám, zůstanou v hlavičkách na celý život.

Mgr. Miroslava Kronďáková – ZŠ Kralovice, ředitelka

Ráda bych paní Leškové i jejím lektorce, p.  Martině Weberové, touto cestou poděkovala za akce, které si naše š kola objednala. Jednalo se o Základní normu zdravotnických znalostí pro pedagogy, kdy byl proškolen celý pedagogický sbor (říjen 2014, březen 2016) a dále o program určený žákům 5. a 8. ročníků s obdobnou tématikou, který proběhl v prosinci 2016. Velmi si vážíme vašeho profesionálního přístupu, nasazení, zapálení pro věc a erudovanosti.  Předali jste srozumitelnou cestou pedagogickému sboru i žákům informace, které mohou zachránit to  nejcennější,  tj.  lidský život.  Těšíme se na pokračování naší spolupráce v rámci revitalizačních kurzů, či přednášek pro žáky. Velmi si vážíme vaší záslužné práce.

Michaela Dolinová – Herečka, zpěvačka a moderátorka

Základy první pomoci se člověk učí odmala, ale jelikož se málokdy /někdy i zaplaťbůh nikdy/ dostane do krizové situace, tak zapomíná. Myslím, že tyto základy záchrany jsou stejně důležité, jako základy matematiky či rodného jazyka. Takže neustálé připomínání. Doufám, že se to mě osobně nakonec vybaví a někde rozezvoní. Taky ještě tu odvahu pomoci a rychlost konání. To si přeji.